Strašidelný dům
30. 7. 2007
Byla
pořád v tom starým a špinavým baráku. Oči měla celé rozmazané a
zčervenalé a její tváře byli mokré od slz.Nevěděla kam jít, ale nejvíc
ze všeho se bála jít dál.Co když v další místnosti je on říkala si,
proč jenom sem do toho baráku musela vkročit.Je tu cítit zatuchlina a
prach se jí snad přilepil na pusu, že nemohla dál dýchat.Spadla na zem,
celá udýchaná, vystrašená, rozbrečená a oblečení měla celé
roztrhané.Její předtím bílé tričko, nebylo už bílé, ale špinavé a od
krve.Neslyšela nic, jenom tlukot svého srdce.Byl tak hlasitý, že nebyla
schopna vnímat nic jiného.Přála si umřít, ale věděla že na smrt není
připravená, byla tak mladá a krásná.Cítila se jako motýl v kleci,
cítila jak její prach z jejích křídel pomalu ale jistě upadá do věčné
nejistoty, nemohla dál létat, už jenom byla na zemi a čekala co bude
dál.Uslyšela zase ty kroky, co ji naháněly takovou hrůzu.Sebrala
všechnu odvahu a začala utíkat, proběhla místností kde byla jen jedna
židle a na ni jenom spoustu zaschlé krve.Říkala si, až mě chytí co
semnou bude, věděla že je tady ještě někde její kamarádka Izabel, že
nemohla utéct, když jsou dveře všude zatlučené, udělali chybu že se
rozdělili a šli hledat východ, nevěděla kde sebrala všechnu odvahu a
začala Izabel hledat, pouto přátelství které k ní cítila bylo tak
silné, že by byla schopna i pro ni umřít.Kroky utichli a srdce jí
přestalo tak tlouct.Došla do místnosti kde byla Izabel, ale pohled na
ni nebyl jako vždycky.Její nádherné hnědé vlasy nebyly jaké bývaly a
její tělo bylo přivázané k židli a celé od krve.Běžela k ní, aby jí
pomohla se z těch provazu vysvobodit.Když na ni volala jejím jménem,
ani se nehnula.Bála se že je mrtvá, že už nikdy nespatří její smích,
který ji utišoval i v těch nejhorších situacích jejího života.Uslyšela
kroky, ale už bylo příliš pozdě, držel ji za hlavu a třásl s ní, jako
by to byl nějaký míšek s chrastítkem, odhodil ji od Izabely.Cítila
ohromnou bolest na hlavě, její rána začala ohromě krvácet, ale sebrala
všechnu odvahu a vzala nůž ze stole, o který se praštila, a schovala si
ho za záda.Čekala co se bude dít dál, ten muž v černém s maskou se
jenom smál a radoval se z utrpení které způsobil její kamarádce.Věděla
že se odsud nejspíš nedostane, ale chtěla bojovat za každou
cenu.Podíval se na ni, a přibližoval se k ní, chtěla ho nechat aby ji
ublížil, aby si myslel že má převahu a pak teprve udeří.Vzal ji za
vlasy a táhl ji k posteli, tam ji hodil na polštář a začal z ní trhat
šaty, věděla že pokud to neudělá teď, už nebude mít příležitost.Vzala
nuž, který měla schovaný za zády a bodla ho do břicha.Muž se skácel a
nehybně ležel.Běžela k Izabel a vzala ji do náručí a slzy jí tekli a
nemohla to zatrhnout, byla zoufalá a nevěděla co dělat.Když nezavolá o
pomoc, tak její kamarádka zemře.Vzpomněla si že Izabel měla v kabátě
mobil, položila ji opatrně na zem a běžela se podívat do
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář